Tak komu to letos sakra hodit?

Tenhle text vznikl jako reakce na mnohé předvolební debaty s přáteli a oproti svému zvyku nespamovat před volbami s politickými preferencemi ho zveřejňuju. Zatím žádné tuzemské parlamentní volby jsem totiž nepovažoval za natolik důležité a zároveň jsem zatím nikdy nebyl tak bezradný stran toho, koho volit.

Už za necelé dva týdny vyrazím do volební místnosti, poprvé v životě jako občan Prahy 7, abych popáté v životě volil své poslance. A můj favorit je: nikdo. Pokud si dobře vzpomínám, je tomu tak poprvé; zatím jsem před každými volbami věděl alespoň v řádu týdnů až měsíců předem, komu to hodím.

Zkusím si teď představit situaci, kdy ke mně dorazí volební lístky. Jako vždycky je rozložím, pobavím se nad srandovními jmény či povoláními některých kandidátů, přečtu si, o kolik se od posledně prodloužil název Cibulkovy strany, a pak začnu třídit, respektive vyhazovat archy, které ve volební místnosti rozhodně nebudu potřebovat.

Úvodní protřídění

Začnu třemi vyřazovacími kroky, kdy výběr stran zúžím o ty, o kterých nemá cenu uvažovat ani sekundu.

1. Nebudu volit komunisty ani nácky. Představují ten nejhorší možný lidský odpad, jsou jako virus parazitující na těle republiky, připraveni ji kdykoli trápit a v případě oslabení zabít. Do téhle skupiny zahrnuju jak tradiční svině z KSČM či DSSS, tak jejich 2.0 verze SPO a SPD. Plus ten slepenec všemožných strážců národa a dalších srandovních názvů, které se ani neobtěžuju zkoušet zapamatovat.

2. Hned v druhém sledu vyřazuju sektu uctívačů bývalého estébáka a současného mafiánského oligarchy, který si usmyslel udělat z téhle země svou vlastní firmu. ANO, Česku bude líp. Až půjde Babiš do tepláků.

3. Jsem Evropan a chci žít v Evropské Unii, která je podobně jako moderní demokracie extrémně nedokonalá, přesto však to nejlepší, co máme k dispozici. Národovecké spolky typu Svobodní nebo ODS, které chtějí EU v lepším případě házet klacky pod nohy, v horším rovnou vystupovat, můj hlas neuvidí ani z rychlíku. Kór když jejich "Čechy Čechům" agenda má často taky nepříjemně nahnědlý nádech.

Na skok k jednotlivým stranám

Když jsem teď probral kandidující nabídku od toho nejhoršího, můžu se podívat na nabídku dalších stran blíže.

ČSSD
Coby liberální městský volič mám ještě v čerstvé paměti, jak na mě tahle strana vyhlásila lov a jak tento o několik měsíců později dopadl. Strana, která poslední čtyři roky stála v čele nejhorší vlády od dob Topolánka a co se zásahů do osobních a občanských svobod týče, zřejmě vůbec nejhorší vlády od roku 1989.
Jádro pudla, proč se na tuhle partu vykašlat, je ovšem někde jinde. Volit socany by totiž bylo jako pozvat si na večírek schizofrenního kamaráda a pak doufat, že zrovna dneska bude mít navrch jedna z jeho sympatičtějších osobností. Vážně, má smysl volit stranu, ve které může být měsíc po volbách všechno jinak, jakkoli se teď triumvirát v čele tváří stmeleně? Má nějaký smysl hodnotit její lídry a program? Správně, nemá.

TOP09
Tahle strana je takový bolavý příběh. Pravda, už ne tak zoufalý jako v době jejího vzniku, dneska pro ni pracuje na různých úrovních řada schopných lidí. Nutno jí přičíst k dobru dvě věci: jasně se hlásí k našemu konstruktivnímu členství v EU a jasně odmítá jakoukoli spolupráci s Babišovou sektou. Ale stejně jí nemůžu dát svůj hlas.
Doba je zlá, takže bych snad ještě horko těžko překousl jejich konzervatismus. Jsou to takoví lidovci light se vším marasmem, co k tomu patří (co je platné, že se Dominik Feri producíruje po Pride, když zbytek strany smrdí na Pochodu pro rodinu). Co nepřekousnu, je jejich předseda.
To, že si ho bere do huby lůza na Novinkách a že na něj má obsesi sám Bureš, ještě nedělá z Kalouska menšího hajzla. Jakkoli se v posledních letech bavím nad spojeným úsilím PR TOPky, Agrofertu a Hradu vylíčit jej jako vůdce pravdoláskařů, skutečnost zůstává stejná: Babiš toho sice za čtyři roky dokázal opravdu hodně, ale tenhle zmrd škodí Česku systematicky od roku 1993, kdy poprvé nastoupil na ministerstvo obrany. Jeho hřímání nad současným údělem živnostníků může být zajímavé jenom do doby, než si člověk připomene, jak je on sám coby ministr šikanoval.
Kalousek (a pár dalších matadorů temné éry, jako například Heger) je pro mě no-go. Dokud se ho TOPka nezbaví, je pro mě nevolitelná. Vyhánět čerta belzebubem nebudu.

KDU-ČSL
Tady je to jednoduché. Lidovci jsou pro mě dlouhodobě nevolitelní ze dvou stabilních důvodů. Jednak nechci v parlamentu prodlouženou ruku žádné, tím méně katolické církve, jednak... jsou to prostě lidovci. Do vlády s kýmkoli since 1921. Čtyři roky teď vládli s Babišem, aby se proti němu v posledních měsících o to více vymezovali a po volbách s ním v případě vhodného výsledku vládli dál. Totéž už zažily jiné politické strany z různých stran spektra. Lidovci byli a jsou politické prostitutky. Efektivní harakiri jejich čelných představitelů na sociálních sítích už jsou jenom taková třešnička na dortu.

ZELENÍ
Svého času jsem o Zelených (tehdy SZ) prohlásil, že bych je kvůli jejich často šíleným programovým cílům hrozně nerad viděl ve vládě, ale že strana s jejich politickou kulturou zoufale chybí v parlamentu jako opozice. To ovšem platilo za Ondřeje Lišky. Osobnost Stropnického juniora a kurz, který pod jeho vedením strana nabrala, jsou mi z duše odporné. Nikdy jsem neměl příliš v lásce hanlivé označení Zelených "melouni", ale musím přiznat, že na jejich současnou podobu dost sedne. Šílené sociální inženýrství, matlání se v genderových sračičkách... člověk ani nepotřebuje demo z pražského magistrátu, aby pochopil, že současní Zelení nemůžou fungovat ani jako opoziční partaj.

STAN
Ideové pozadí téhle party jsem měl vždycky problém pobrat. Ještě dejme domu v regionální politice (jakkoli jsem vždycky "hnutí nezávislých" bral jako urážku logiky), ale v celostátní? Když se na ně podívám z praktického hlediska, vidím dlouholetý přívěšek TOP09, který se letos rozhodl hodit Kalouska přes palubu a vyhlédnout si lepšího ženicha, který ho dostane zase do vlády. Jako hodně štěstí, jenom nevím, jestli je u nás dost prostoru pro dvoje lidovce (což si ti první zřejmě včas uvědomili).
Na druhou stranu jejich program mluví celkem rozumně a do světla kamer vypustili sympatického Jana Farského, který by v případě vítězství snad mohl poslat Gazdíka do tolik žádané politické penze. Já nevím.

PIRÁTI
Svého času jsem je volil, protože jsem koneckonců taky ajťák a připadali mi cool. Pak jsem se trochu vzpamatoval a tu partu rozjívených puberťáků nechal být. Od té doby ovšem minimálně jejich předseda dospěl a začal se vyjadřovat docela rozumně. Je to u nás asi jediná strana, která vypadá zakotvená v 21. století a řeší jeho problémy. Neříkám, že vždycky způsobem, se kterým souhlasím, a vlastně bych je chtěl, podobně jako posledně Zelené, v parlamentu spíše jako opozici, než abych je fakt pustil do vlády. Je to práce, kterou se naučili dělat na pražském magistrátu, řekl bych s výbornými výsledky.
Na druhou stranu mi někdy Ivan Bartoš připadá jako osamocená výjimka ve spolku tvořeném konspiračními teoretiky, obdivovateli Assange, hledači vlastní pravdy 9/11 a podobnými tragickými existencemi. Takže pokaždé, když si řeknu, že jim to snad fakt hodím, povede se Pirátům nějaká hrozná bota a já jsem zase na startovní čáře.

No a jsem vlastně na konci. Jasně, je tam ještě pár kousků jako nezničitelná zombie ODA nebo zvráceně vtipní Realisté, ale politická uskupení ukotvená v tomhle vesmíru jsem tímto vyčerpal.

Závěr?

Prošel jsem celou tristní nabídku a nejsem o moc moudřejší. Mírně favorizovaní Piráti se střelí do nohy pokaždé, když to s jejich podporou začnu myslet vážně. O STAN pořád nevím, co si mám myslet. Pokud to jedněm nebo druhým nakonec hodím, tak s nadšením, s jakým beru v Albertu z pultu nejméně shnilý kus zeleniny. Zbytek stran nepřichází v úvahu.

Stranu, s jejímž programem (o předácích nemluvě) bych se mohl s klidným svědomím nebo snad přímo s radostí ztotožnit, prostě v nabídce nenacházím a jako volič jsem dost znechucen. Nic moc stav, skoro třicet let po Sametu.