Irsko 2011 - Výlet do země zelenmě

Obvykle plánujeme větší letní dovolenou už zkraje roku. Letos to probíhalo trochu nestandardně a ještě na začátku července jsme nevěděli, zda a kam se letos podíváme. Nakonec jsme vymysleli týdenní výpravu do Irska; nejdříve strávíme pár dní v Dublinu, pak si půjčíme auto a podíváme se na venkov.

Po cca týdnu příprav jsme tedy prvního srpnového dne po poledni nastoupili do zeleného Airbusu (s trojlístkem na ocase, pochopitelně). Do Irska se podobně jako do Anglie letí z kopce, takže cesta tam nám zabrala jen půldruhé hodiny :)

Věnoval jsem nějaký čas sběru informací, jednak z webu, ale hlavně od kamarádky, která v Irsku nějaký čas žila. Vyzbrojen těmito informacemi, rezervoval jsem nám na výborném webu Budget Places hotel v samém srdci Dublinu. Dorazili jsme v počasí, které sice nepřekypovalo slunečním svitem, ale i tak podstatně převyšovalo to, co nabízely srpnové Čechy. Ubytovali jsme se (po přetřesu osobních informací jsme se slečnou recepční odložili angličtinu a přešli do českoslovenštiny) v maličkém, ale čistém a dostačujícím pokoji a mohli se s plnou vervou pustit do průzkumu země Keltů.

Dublin, O'Connel Street, jižní konec

První dojem z Irska a Dublinu bych shrnul jako "menší, venkovštější, neuspěchanější Anglie s hezčíma holkama" :) Dublin je relativně malé město (ani ne půl miliónu duší) a bydlíte-li v centru, dostanete se prakticky na všechna důležitá a zajímavá místa pěšky. V centru sice panuje v podvečer celkem čilý ruch, ale na atmosféru armády horečkou stižených mravenců na Victoria Station to nemá ani náhodou. A Irky jsou... já prostě pihovaté zrzky s kulatými obličeji můžu :)


Pokusím se vylíčit typický den paulmaního turisty v Dublinu.

Dopoledne se vymotáte z hotelu, cestou ke zvolené destinaci si dáte v jedné z nesčetných kaváren toast se slaninou nebo croissant a k tomu ranní dávku kofeinu - lze i uspěchaně do pytlíku a kelímku, mnohem lepší je to ale v klídku na zahrádce. Totéž kolem vás provádí studenti, kravaťáci, montéři... Kontrast s dopoledním Londýnem a jeho nervózní atmosférou obrovský. Pak volným krokem dorazíte třeba k Trinity College, kde posléze sytíte svou zvědavost. Stejný postup (volný krok a sycení) pak opakujete třeba s národním muzeem.

Pěší přesun městem zpříjemňují mnohé oku lahodící domy a fasády

Jste plní dojmů, ale něco malého by se do vás ještě vešlo, takže vyrazíte ulovit nějaký oběd. Vyberete si správně irsky vypadající podnik, dáte si nějakou místní specialitu v poledním meníčku a pintu piva. Správně irsky vypadající podnik je tlumeně osvětlený, má dřevěné, letitě vypadající obložení, kolem baru natahanou spoustu veteše, pohodlné, tmavé kouty, kam lze zasednout a nechat se obsloužit, a pro fajnšmekry i živé či reprodukované šmidlání na housle. Specialita je pak buď variace na guláš, více či méně zkažený nadměrným množstvím mrkve, nebo je to tác osmaženého všeho od kusu masa přes klobásu a rajče až po paštiku. Jako příloha vám poslouží zrůdnost zvaná soda bread - kdo neokusil, toho nenapadne, jak moc může být pečivo hnusné :) Pinta stoutu nebo ale ovšem spláchne i tento zážitek.

Barman mě nejdřív pustil k pípě a pak nám ještě udělal památeční fotku, heč :)

Po obědě jste příjemně umrtveni, takže se vám momentálně nechce prolézt další památku, ale couráte se jen tak po městě. Jste-li nebo máte-li s sebou ženu, náhodou zavedete své kroky přímo do Grafton Street nebo k obchodům na O'Connell Street a než se nadějete, držíte v ruce nějaký ten módní doplněk :) Jste-li unavení, není problém zapadnout na hotel a dát si na chvíli dvacet - jste přece na dovolené a není účelem se uhnat. Jinak vzhůru podívat se ještě na něco zajímavého, třeba do Dublin Castle. Nebo do pivováru :)

Podvečer, kdy se město rozhučí lidmi vracejícími se z práce a chystajícími se na svůj večerní program, je nejlepší čas k procházce. Ačkoli Dublin neleží přímo na mořském pobřeží, při správném směru větru voní vzduch solí a holubi zde hrajou druhé housle vedle nádherných racků. Můžete je poslouchat, zatímco se couráte podél řeky Liffeye, nebo si můžete jít s dalšími lidmi kecnout do St. Stephen's Green na trávu. Není vyloučeno, že se tam s vámi někdo zakecá. Asociálové by se měli Irsku zdaleka vyhnout, pokusy o konverzaci ze strany místních jsou dosti časté a třeba i prodavači v obchodě se živě zajímají, odkud jste a jak se vám v Dublinu líbí.

Podvečerní relax Dubliňanů v parku St. Stephen's Green

No a konečně přijde večer. V nějakém vhodném podniku si dáte místní dietní večerní specialitu - burger s hranolkama - a pak jdete vymést dva tři puby :) Turisti téměř automaticky míří do oblasti zvané Temple Bar. Je to taková dublinská Stodolní - světlo, hluk, živo, spousta barev, spousta lidí, muzikanti na ulici i v hospodách... Je to tam příjemné a na kraji Temple Baru můžete najít i Czech Inn s čepovanou Plzní - tedy pokud jste jeli do Irska ochutnat zrovna tohle. Večerní Dublin ovšem není jen Temple Bar, zajímavé podniky jsou i na severním břehu řeky, v ulicích kolem O'Connell Street.
Později večer po několika pintách/panácích a více či méně zajímavé konverzace s místními / obsluhou / jinými turisty vyčerpaně uleháte v hotelu :)

Temple Bar

Příště zkusím vzpomenout aspoň pár zajímavých míst, které jsme v Dublinu navštívili, a porozprávám i o výpravách mimo město.