Podrobnější pohled na TES: Skyrim od dlouholetého fanouška a hráče.
Napjatě očekávaný další díl populární herní série The Elder Scrolls (TES) vyšel už v listopadu, ale dohrát se mi ho podařilo až před několika dny. Takže teď, dlouho poté, co vyšly všemožné ostatní recenze, můžu i já popsat svůj pohled na Skyrim :)
Nejdříve k nadpisu. Když před pěti lety vyšel Oblivion, tvrdili tvůrci hry, že se tímto série uzavřela. Dávalo to smysl - císař Uriel Septim VII., který tím či oním způsobem postrkoval děj dosavadních dílů, v Oblivionu zemřel a s ním (víceméně, nebudu zabředávat do dějových podrobností) celá jedna epocha světa Tamriel. Byl to vhodný bod k uzavření série, která dosud každým dílem překonala ten předchozí (pokud někoho zajímá, jak vypadá donekonečna nastavovaná kaše, doporučuji shlédnout XXVIII. díl čím dál pitomější akční série Call of Duty). Věřím, že Bethesda to tehdy s koncem TES myslela vážně. K Elder Scrolls se vracela v oddechovkách pro mobily a jednu dobu, za módní vlny MMORPG, vzbudila mohutné spekulace registrace domény elderscrollsonline.com, ale další regulérní díl TES se zdál mimo diskuzi. Až do chvíle, kdy píár Bethesdy vypustilo do světa, že se začalo intenzivně pracovat na novém pokračování.
Skyrim se logicky (podobně jako třetí díl série Morrowind) odehrává ve stejnojmenné provincii - v severní části světa Tamriel, zemi zasněžených hor, obývané plavovlasými lidmi se zálibou v rohatých helmách a ságách, kteří samo nemají nic společného s populárním vikingským archetypem :) Od předchozích čtyř dílů (které, jak jsem se výše zmínil, se všechny odehrávaly za života jednoho panovníka) uplynulo cca dvě stě let, během kterých se toho hodně stalo. Nadvláda Impéria nad Tamrielem dostala povážlivé trhliny, ke slovu se hlásí ambiciózní elfí Dominion, který úspěšně okupoval jižní kraje kontinentu. Ve Skyrimu samotném probíhá občanská válka mezi stoupenci Impéria a separatisty. Navíc se po mnoha staletích vrátili na svět draci a šíří kolem sebe destrukci. A jako by to všechno nebylo málo, nezačínáte hru tradičně ve vězení, ale tentokrát přímo u popravčího špalku...
Hned při instalaci hry jsem se zdravě nas*al. Koupil jsem si sice Skyrim na normálním fyzickém médiu, ale hra se instaluje a ovládá přes stupiditu jménem Steam, kterou nějaká placka v mechanice vůbec nezajímala a znovu a znovu se pokoušela stáhnou celou hru (opravdu celou hru, ne třeba jenom aktualizace) nějakou dvacetikilobajtovou linkou odněkud ze Států. Stálo mě dost času a nervů, než jsem si konečně mohl Skyrim spustit.
Další rozladěnost se ovšem dostavila vzápětí, protože hned úvodní obrazovka nepokrytě oznámila, že i Skyrim se radostně poveze na vlně znásilňování her tak, aby šly spustit i a hrát i na herních konzolích. To se později mnohokrát potvrdilo hlavně v ovládacích prvcích (viz níže), ale bohužel i v grafice. Až jednoho dne vyšlehnou plameny pekelné a všechny tyhle podělané Xboxy a Playstationy a další koule na noze herního průmyslu pohltí, bude co oslavovat.
Co se té grafiky týče, tak nejlepší shrnutí by bylo asi "je výborná, ale dnešní technologie už má na víc". Na ultra nastavení je grafika velmi příjemná, proplétat se klikatou cestou mezi trsy všemožných květin a spadlými kmeny stromů je zážitek. Ale po pěti letech od Oblivionu je to přece jen spíš nepříliš ambiciózní evoluce. Dnešní DirectX11 karty ze sebe dokážou vytlačit i víc, moje GTX 580 se při rozlišení 1920x1200 a ultra detaily ani nezadýchala. Opět zde podezřívám konzole, jejichž slaboučká střeva by velkolepěji pojatý grafický engine nerozdýchala.
Velká síla TES her ovšem spočívá v otevřeném construction kitu, který umožňuje nadaným tvůrcům z řad komunity hry vylepšovat. Ne-až-tak-dechberoucí grafika pochopitelně představuje výzvu, takže stále vyvíjené, ale dnes už funkční mody jako je Skyrim HD, hru posouvají zase dál.
Mimochodem občas mě při čtení recenzí pobavilo, když někdo kritizoval grafiku Skyrimu jako totožnou snad se stařičkým Morrowindem, a pak z něj někde vprostřed textu vypadlo, že to hrál na nějaké obstarožní kalkulačce na minimální detaily. Mno :)
Při generování postavy nějak došla tvůrcům invence, takže podobně originální a zajímavé procesy jako byly v Morrowindu nebo Oblivionu zde nečekejte. Na druhou stranu vzhledem k naprosto přeházenému systému charakteristik vaší postavy (k tomu se dostanu) toho na začátku zase není tolik k nastavování; vlastně si volíte jen pohlaví, rasu, ksicht a jméno.
Po pár klidných minutách na startu se hra začíná rozvíjet. Můžu si zde dovolit ten megaspoiler, že vlastní popravě hned na začátku hry uniknete :) a pak už se můžete s plnou vervou vrhnout do příběhu probudivších se draků, občanské války a náboženských třenic mezi lidmi a elfy. A nebo nemusíte. Skyrim si při všech těch změnách naštěstí zachoval jednu ze základních výhod TES série: nikam vás necpe, nehrne, nemáte jasně nalajnováno, jak a kudy je třeba hru hrát. Můžete si nazdařbůh vlézt do první zříceniny, na jakou narazíte, můžete se dát nalejt k legiím nebo třeba začít přepadat pocestné. Váš rybíz.
V cestě za slávou, bohatstvím a záchranou světa vám kromě bezpočtu více či méně zajímavých nepřátel bohužel stojí i ovládání hry, podle mě největší slabina Skyrimu. Hloupé, nepraktické, prokonzolové zpracování inventáře působí u PC hry vykastrovaně a méně použitelně, než u kteréhokoli z předchozích dílů. Demence výběru předmětu/zbraně/kouzla je dovedena do té míry, že vlastně hráč nemá jinou volbu než naházet všechno do seznamu quick voleb, který pak supluje funkci normálního menu.
Zatímco inventář a statsy jsou zredukované na neživotné panely v levé části obrazovky, konkrétní zvolený předmět si můžete prohlížet v hlavní části obrazu v kompletním 3D, což vás baví asi tak prvních pět sekund a v celé hře to využijete jenom pro detailní prohlídku odemykacích drápů.
Mimochodem v menu inventáře NEVIDÍTE svého avatara, tedy Skyrim postrádá funkci samozřejmou už v roce 1994 v Areně! Nejen, že přicházíte o zásadní rozměr identifikace se svou postavou, ale ani si nevšimnete, když si omylem třeba něco sundáte (tady je zase třeba přiznat hře jistou úctu k detailům - když si omylem sundáte zbroj a běháte po městě naostro, začnou kolemjdoucí trousit vaším směrem hlášky, jestli byste se třeba nechtěli obléci).
Naštěstí i tady zafungovala komunita a vydala několik modů, které ten zoufale blbý inventář aspoň trochu napravují. Zatím nejpoužitelnější se mi jeví SkyUI.
Otravné je i přeuspořádání kláves. Například: už si nepamatuju, jak tomu bylo v Areně a Daggerfallu, ale minimálně v posledních dvou dílech série sloužila klávesa F pro tasení zbraně. Ve Skyrimu slouží k přepnutí 1st/3rd pohledu, takže se mi často stávalo, že na mě vybafl medvěd a já jsem místo tasení meče přepnul na 3rd a koukal zvenčí, jak to do mého panáčka ta zvířena buší.
Jedna pozitivní novinka, kterou jsem ovšem osobně moc nevyužíval, je možnost brát si na plnění úkolů parťáky, od placených žoldnéřů přes vysloužené osobní strážce až po lidi, kteří vám jsou ochotní pomoci po tom, co jste pomohli vy jim.
Co se nového systému vlastností týče, jsem i po dohrání hry celkem rozpačitý, jak ho hodnotit. TES hry si dosud držely unikátní a dle mého hodně použitelný mix klasického RPG a GURPS systému. Ve Skyrimu ale došlo hned k několika revolucím.
Žádné vlastnosti typu síla, obratnost etc. Žádné fyzické dovednosti typu atletika. Při postupu o úroveň si prostě volíte, chcete-li přidat na zdraví, stamině nebo maně, a přídavek je vždy stejný bez ohledu na to, co a jak jste na dané úrovni trénovali. Tohle se mi hodně nelíbí.
Na druhé straně jsou tady dobře vypracované perky, které se v hodně jednoduché podobě objevily předtím v Oblivionu. Zatímco tam se s každými 25 body u každé schopnosti dosáhlo automaticky nějakého bonusu, ve Skyrimu dostanete za každý dosažený level jeden perkový bod, který můžete investovat do rozvoje dané schopnosti za předpokladu, že tato dosáhla nějaké min. hodnoty. Postup postavy se tak stává zajímavě rozmanitý - je na vás, chcete-li umět bezhlučně podřezávat dýkou, přiblížit si zaměřovaný cíl "hledím" luku, nebo třeba způsobovat dvojnásobná zranění ohnivými kouzly.
Zajímavě jsou pojaty nebojové dovednosti. Alchymii se už nemůžete věnovat kdekoli, ale podobně jako u očarovávání jen u "laboratorního" pultíku. Ingredience si uchovaly své čtyři vlastnosti. Tu první zjistíte tak, že danou věc prostě sežerete (na to jsem přicházel hodně dlouho!), a pak musíte experimentovat a vhodně a systematicky míchat. A když už jsme u toho přicházení, doteď jsem neobjevil, jestli a jak se dají dobíjet očarované zbraně. Vzhledem k nadbytku surovin jsem nad tím vždy mávl rukou a po vybití si vyrobil a očaroval nový meč.
Možnost výroby vlastních zbraní a zbroje mi celkem učarovala, u kovárny jsem strávil spoustu času a nedal jsem si pokoj, dokud jsem neměl super-duper brnění vykované z kostí draků, které jsem vlastnoručně pozabíjel. Toť geroj! :)
Hratelnost Skyrimu je výborná. Bethesdě se podařilo udržet TES standard z minulých dílů, takže objevovat svět okolo a zaplétat se při tom do menších či větších dobrodružství je pořád stejně zábavné. S evolucí, jakou prošla herní grafika, fyzika, vzhled NPC i jejich inteligence, slibuje Skyrim zábavu na desítky a desítky hodin (vlastně mě překvapilo, jak je základní hra bez rozšiřujících modulů a datadisků rozsáhlá. V dnešní rychlokvaškové době všechna čest!)
Přesto si však teď, po dohrání hry, nemůžu vzpomenout na žádný vysloveně fikaný moment ze hry. Těch pár úkolů, které nespočívají v "vlez tam a zabij tam šéfa", nese pachuť neoriginality. Vetřít se v přestrojení na elfí ambasádu, oukej, ale před lety jsem se v Oblivionu v ukradeném hábitu dostal až do středu kultu, který zabil císaře. A už vůbec nemluvím o nulové svobodě úkol, který nechci, odmítnout. Prostě jak se jednou dáte do řečí s panem Abcd, uloží vám úkol, který vám bude překážet v seznamu úkolů (který je příšerný! Zlaté strukturované deníky z předchozích dvou dílů) a basta.
S jistým rozladěním jsem taky sledoval, jak se "hlavní" příběhová linie kolem draků postupně odpoutává od občanské války a náboženských sporů s elfy, zavírá se sama do sebe a stává se hodně nezajímavou. Poslední úkoly zde byly tak trochu jako závěr filmového Návratu krále - ne, tak tohle ještě nebyl konec, oukej, tak snad teď, taky ne, achjo.. Závěr hlavního příběhu v Morrowindu byl dobře vypointovaný, závěr Oblivionu byl velkolepý a dojemný; závěr Skyrimu je takový nijaký.
Jak to tak po sobě čtu, vyznívá mé hodnocení trochu negativněji, než jak jsem zamýšlel. Skyrim je rozhodně moc dobrá hra. Času stráveného u ní rozhodně nelituju a už teď se těším, až si s druhou postavou vyzkouším zase trochu jiný styl hraní a jiné úkoly. Předpokládám, že vyjdou nové mody, se kterými bude hra od původní verze k nepoznání ("svůj" Oblivion jsem měl vylepšený více jak dvěma desítkami modů), a nějaký ten datadisk na sebe určitě taky nenechá dlouho čekat. Vše, co jsem výše popsal, jsou spíše důvody, proč není Skyrim dokonalá hra a proč se u mě zřejmě nezapíše jako ten úplně nejlepší díl TES.
Ale zahrajte si ho :)
Napjatě očekávaný další díl populární herní série The Elder Scrolls (TES) vyšel už v listopadu, ale dohrát se mi ho podařilo až před několika dny. Takže teď, dlouho poté, co vyšly všemožné ostatní recenze, můžu i já popsat svůj pohled na Skyrim :)
Nejdříve k nadpisu. Když před pěti lety vyšel Oblivion, tvrdili tvůrci hry, že se tímto série uzavřela. Dávalo to smysl - císař Uriel Septim VII., který tím či oním způsobem postrkoval děj dosavadních dílů, v Oblivionu zemřel a s ním (víceméně, nebudu zabředávat do dějových podrobností) celá jedna epocha světa Tamriel. Byl to vhodný bod k uzavření série, která dosud každým dílem překonala ten předchozí (pokud někoho zajímá, jak vypadá donekonečna nastavovaná kaše, doporučuji shlédnout XXVIII. díl čím dál pitomější akční série Call of Duty). Věřím, že Bethesda to tehdy s koncem TES myslela vážně. K Elder Scrolls se vracela v oddechovkách pro mobily a jednu dobu, za módní vlny MMORPG, vzbudila mohutné spekulace registrace domény elderscrollsonline.com, ale další regulérní díl TES se zdál mimo diskuzi. Až do chvíle, kdy píár Bethesdy vypustilo do světa, že se začalo intenzivně pracovat na novém pokračování.
Skyrim se logicky (podobně jako třetí díl série Morrowind) odehrává ve stejnojmenné provincii - v severní části světa Tamriel, zemi zasněžených hor, obývané plavovlasými lidmi se zálibou v rohatých helmách a ságách, kteří samo nemají nic společného s populárním vikingským archetypem :) Od předchozích čtyř dílů (které, jak jsem se výše zmínil, se všechny odehrávaly za života jednoho panovníka) uplynulo cca dvě stě let, během kterých se toho hodně stalo. Nadvláda Impéria nad Tamrielem dostala povážlivé trhliny, ke slovu se hlásí ambiciózní elfí Dominion, který úspěšně okupoval jižní kraje kontinentu. Ve Skyrimu samotném probíhá občanská válka mezi stoupenci Impéria a separatisty. Navíc se po mnoha staletích vrátili na svět draci a šíří kolem sebe destrukci. A jako by to všechno nebylo málo, nezačínáte hru tradičně ve vězení, ale tentokrát přímo u popravčího špalku...
Dobrý drak, mrtvý drak!
Hned při instalaci hry jsem se zdravě nas*al. Koupil jsem si sice Skyrim na normálním fyzickém médiu, ale hra se instaluje a ovládá přes stupiditu jménem Steam, kterou nějaká placka v mechanice vůbec nezajímala a znovu a znovu se pokoušela stáhnou celou hru (opravdu celou hru, ne třeba jenom aktualizace) nějakou dvacetikilobajtovou linkou odněkud ze Států. Stálo mě dost času a nervů, než jsem si konečně mohl Skyrim spustit.
Další rozladěnost se ovšem dostavila vzápětí, protože hned úvodní obrazovka nepokrytě oznámila, že i Skyrim se radostně poveze na vlně znásilňování her tak, aby šly spustit i a hrát i na herních konzolích. To se později mnohokrát potvrdilo hlavně v ovládacích prvcích (viz níže), ale bohužel i v grafice. Až jednoho dne vyšlehnou plameny pekelné a všechny tyhle podělané Xboxy a Playstationy a další koule na noze herního průmyslu pohltí, bude co oslavovat.
Co se té grafiky týče, tak nejlepší shrnutí by bylo asi "je výborná, ale dnešní technologie už má na víc". Na ultra nastavení je grafika velmi příjemná, proplétat se klikatou cestou mezi trsy všemožných květin a spadlými kmeny stromů je zážitek. Ale po pěti letech od Oblivionu je to přece jen spíš nepříliš ambiciózní evoluce. Dnešní DirectX11 karty ze sebe dokážou vytlačit i víc, moje GTX 580 se při rozlišení 1920x1200 a ultra detaily ani nezadýchala. Opět zde podezřívám konzole, jejichž slaboučká střeva by velkolepěji pojatý grafický engine nerozdýchala.
Krajina Skyrimu je nádherná. Ještě lepší je to samo v pohybu.
Velká síla TES her ovšem spočívá v otevřeném construction kitu, který umožňuje nadaným tvůrcům z řad komunity hry vylepšovat. Ne-až-tak-dechberoucí grafika pochopitelně představuje výzvu, takže stále vyvíjené, ale dnes už funkční mody jako je Skyrim HD, hru posouvají zase dál.
Mimochodem občas mě při čtení recenzí pobavilo, když někdo kritizoval grafiku Skyrimu jako totožnou snad se stařičkým Morrowindem, a pak z něj někde vprostřed textu vypadlo, že to hrál na nějaké obstarožní kalkulačce na minimální detaily. Mno :)
Ani vnitřky dungeonů nejsou odkláknuté. Pozor, nenechat se moc unášet scenérií, nebo vás brzo něco sežere!
Při generování postavy nějak došla tvůrcům invence, takže podobně originální a zajímavé procesy jako byly v Morrowindu nebo Oblivionu zde nečekejte. Na druhou stranu vzhledem k naprosto přeházenému systému charakteristik vaší postavy (k tomu se dostanu) toho na začátku zase není tolik k nastavování; vlastně si volíte jen pohlaví, rasu, ksicht a jméno.
Po pár klidných minutách na startu se hra začíná rozvíjet. Můžu si zde dovolit ten megaspoiler, že vlastní popravě hned na začátku hry uniknete :) a pak už se můžete s plnou vervou vrhnout do příběhu probudivších se draků, občanské války a náboženských třenic mezi lidmi a elfy. A nebo nemusíte. Skyrim si při všech těch změnách naštěstí zachoval jednu ze základních výhod TES série: nikam vás necpe, nehrne, nemáte jasně nalajnováno, jak a kudy je třeba hru hrát. Můžete si nazdařbůh vlézt do první zříceniny, na jakou narazíte, můžete se dát nalejt k legiím nebo třeba začít přepadat pocestné. Váš rybíz.
NPC se rádi podělí o svou znalost okolní krajiny.
V cestě za slávou, bohatstvím a záchranou světa vám kromě bezpočtu více či méně zajímavých nepřátel bohužel stojí i ovládání hry, podle mě největší slabina Skyrimu. Hloupé, nepraktické, prokonzolové zpracování inventáře působí u PC hry vykastrovaně a méně použitelně, než u kteréhokoli z předchozích dílů. Demence výběru předmětu/zbraně/kouzla je dovedena do té míry, že vlastně hráč nemá jinou volbu než naházet všechno do seznamu quick voleb, který pak supluje funkci normálního menu.
Zatímco inventář a statsy jsou zredukované na neživotné panely v levé části obrazovky, konkrétní zvolený předmět si můžete prohlížet v hlavní části obrazu v kompletním 3D, což vás baví asi tak prvních pět sekund a v celé hře to využijete jenom pro detailní prohlídku odemykacích drápů.
Mimochodem v menu inventáře NEVIDÍTE svého avatara, tedy Skyrim postrádá funkci samozřejmou už v roce 1994 v Areně! Nejen, že přicházíte o zásadní rozměr identifikace se svou postavou, ale ani si nevšimnete, když si omylem třeba něco sundáte (tady je zase třeba přiznat hře jistou úctu k detailům - když si omylem sundáte zbroj a běháte po městě naostro, začnou kolemjdoucí trousit vaším směrem hlášky, jestli byste se třeba nechtěli obléci).
Naštěstí i tady zafungovala komunita a vydala několik modů, které ten zoufale blbý inventář aspoň trochu napravují. Zatím nejpoužitelnější se mi jeví SkyUI.
Ulice hlavního města.
Otravné je i přeuspořádání kláves. Například: už si nepamatuju, jak tomu bylo v Areně a Daggerfallu, ale minimálně v posledních dvou dílech série sloužila klávesa F pro tasení zbraně. Ve Skyrimu slouží k přepnutí 1st/3rd pohledu, takže se mi často stávalo, že na mě vybafl medvěd a já jsem místo tasení meče přepnul na 3rd a koukal zvenčí, jak to do mého panáčka ta zvířena buší.
Jedna pozitivní novinka, kterou jsem ovšem osobně moc nevyužíval, je možnost brát si na plnění úkolů parťáky, od placených žoldnéřů přes vysloužené osobní strážce až po lidi, kteří vám jsou ochotní pomoci po tom, co jste pomohli vy jim.
Moje sexy tělesná strážkyně Lydia. Zbroj jsem jí vlastnoručně ukoval :)
Co se nového systému vlastností týče, jsem i po dohrání hry celkem rozpačitý, jak ho hodnotit. TES hry si dosud držely unikátní a dle mého hodně použitelný mix klasického RPG a GURPS systému. Ve Skyrimu ale došlo hned k několika revolucím.
Žádné vlastnosti typu síla, obratnost etc. Žádné fyzické dovednosti typu atletika. Při postupu o úroveň si prostě volíte, chcete-li přidat na zdraví, stamině nebo maně, a přídavek je vždy stejný bez ohledu na to, co a jak jste na dané úrovni trénovali. Tohle se mi hodně nelíbí.
Na druhé straně jsou tady dobře vypracované perky, které se v hodně jednoduché podobě objevily předtím v Oblivionu. Zatímco tam se s každými 25 body u každé schopnosti dosáhlo automaticky nějakého bonusu, ve Skyrimu dostanete za každý dosažený level jeden perkový bod, který můžete investovat do rozvoje dané schopnosti za předpokladu, že tato dosáhla nějaké min. hodnoty. Postup postavy se tak stává zajímavě rozmanitý - je na vás, chcete-li umět bezhlučně podřezávat dýkou, přiblížit si zaměřovaný cíl "hledím" luku, nebo třeba způsobovat dvojnásobná zranění ohnivými kouzly.
Zajímavě jsou pojaty nebojové dovednosti. Alchymii se už nemůžete věnovat kdekoli, ale podobně jako u očarovávání jen u "laboratorního" pultíku. Ingredience si uchovaly své čtyři vlastnosti. Tu první zjistíte tak, že danou věc prostě sežerete (na to jsem přicházel hodně dlouho!), a pak musíte experimentovat a vhodně a systematicky míchat. A když už jsme u toho přicházení, doteď jsem neobjevil, jestli a jak se dají dobíjet očarované zbraně. Vzhledem k nadbytku surovin jsem nad tím vždy mávl rukou a po vybití si vyrobil a očaroval nový meč.
Možnost výroby vlastních zbraní a zbroje mi celkem učarovala, u kovárny jsem strávil spoustu času a nedal jsem si pokoj, dokud jsem neměl super-duper brnění vykované z kostí draků, které jsem vlastnoručně pozabíjel. Toť geroj! :)
Vytuněná dračí zbroj. Připraven zachránit svět.
Hratelnost Skyrimu je výborná. Bethesdě se podařilo udržet TES standard z minulých dílů, takže objevovat svět okolo a zaplétat se při tom do menších či větších dobrodružství je pořád stejně zábavné. S evolucí, jakou prošla herní grafika, fyzika, vzhled NPC i jejich inteligence, slibuje Skyrim zábavu na desítky a desítky hodin (vlastně mě překvapilo, jak je základní hra bez rozšiřujících modulů a datadisků rozsáhlá. V dnešní rychlokvaškové době všechna čest!)
Přesto si však teď, po dohrání hry, nemůžu vzpomenout na žádný vysloveně fikaný moment ze hry. Těch pár úkolů, které nespočívají v "vlez tam a zabij tam šéfa", nese pachuť neoriginality. Vetřít se v přestrojení na elfí ambasádu, oukej, ale před lety jsem se v Oblivionu v ukradeném hábitu dostal až do středu kultu, který zabil císaře. A už vůbec nemluvím o nulové svobodě úkol, který nechci, odmítnout. Prostě jak se jednou dáte do řečí s panem Abcd, uloží vám úkol, který vám bude překážet v seznamu úkolů (který je příšerný! Zlaté strukturované deníky z předchozích dvou dílů) a basta.
S jistým rozladěním jsem taky sledoval, jak se "hlavní" příběhová linie kolem draků postupně odpoutává od občanské války a náboženských sporů s elfy, zavírá se sama do sebe a stává se hodně nezajímavou. Poslední úkoly zde byly tak trochu jako závěr filmového Návratu krále - ne, tak tohle ještě nebyl konec, oukej, tak snad teď, taky ne, achjo.. Závěr hlavního příběhu v Morrowindu byl dobře vypointovaný, závěr Oblivionu byl velkolepý a dojemný; závěr Skyrimu je takový nijaký.
Hlavní záporák. Že by konečně finální epický souboj?
Jak to tak po sobě čtu, vyznívá mé hodnocení trochu negativněji, než jak jsem zamýšlel. Skyrim je rozhodně moc dobrá hra. Času stráveného u ní rozhodně nelituju a už teď se těším, až si s druhou postavou vyzkouším zase trochu jiný styl hraní a jiné úkoly. Předpokládám, že vyjdou nové mody, se kterými bude hra od původní verze k nepoznání ("svůj" Oblivion jsem měl vylepšený více jak dvěma desítkami modů), a nějaký ten datadisk na sebe určitě taky nenechá dlouho čekat. Vše, co jsem výše popsal, jsou spíše důvody, proč není Skyrim dokonalá hra a proč se u mě zřejmě nezapíše jako ten úplně nejlepší díl TES.
Ale zahrajte si ho :)
Žádné komentáře:
Okomentovat