Jak jsem k balíku služeb UPC přišel

Aneb Když tři dělají totéž, není to totéž.

Prolog

Měl jsem doma roztříštěné portfolio služeb od UPC. Připojení na internet, základní digikábl TV, nějaké dva balíčky programů navíc. Když u mě přistála nabídka spojit všechny tyhle věci do jednoho kombo balíku s tím, že budu mít ještě o něco rychlejší přípojku, víc programů v telce (tedy ne o padesát víc, než na jaké se občas dívám, ale asi o sedmdesát víc) a při tom ušetřím nějaké tři kila měsíčně, řekl jsem si, že jdu do toho.

Pozn. dámy, se kterými jsem přišel do kontaktu, budu v následujícím textu označovat jako slečny, i když o jejich rodinném stavu nic nevím. To jen technická pro šťouraly :)

Slečna č. 1

Vyzbrojil jsem se tedy svým zákaznickým číslem a zavolal na zákaznickou linku. Obvyklým, naštěstí ne příliš složitým labyrintem plechové huby jsem se probojoval ke slečně na druhém konci drátu a nastínil jí svou situaci. Zorientovala se rychle, jasně, zrušení stávajících služeb a zapnutí komba nebude problém a lze to zařídit rychle. Na který den ke mně může objednat technika?

"Počkejte, na co technika? Říkala jste, že to jen přepnete u vás. Ladění na televizi si pustit umím."
"Technik vám donese novou smlouvu, kterou musíte podepsat. Pak to u nás můžeme přepnout."

Takže přece jen háček. Nemám nic proti technikům od UPC. Byli u mě zatím dvakrát a v obou případech šlo o zdvořilé chlápky, kteří působili dojmem, že rozumějí tomu, co dělají. Co je ovšem v případě UPC na pytel, je jejich široký, čtyřhodinový rozmach, během kterého je třeba být v pohotovosti a na technika čekat (aby vám tento půl hodiny před vypršením oznámil, že stojí v zácpě a nestíhá). Technik se může dle procesů ozvat max. půl hodiny před příjezdem, což v mém případě nestačí na přesun práce - domov. Sedět jen tak ze srandy půl dne doma se mi nechce. Neexistuje jiné řešení?
Ano, existuje. Musím osobně navštívit jedno z prodejních míst UPC a novou smlouvu podepsat tam. Pak mi budou služby přepnuty do druhého dne. Rozhodl jsem se, že to bude asi lepší varianta, poděkoval a zavěsil.

Slečna č. 2

Podle informací na webu nemám žádné prodejní místo UPC úplně po ruce, ale chystal jsem se stejně kvůli servisu hodinek do toho obludária na Chodově, takže jsem to vzal při tom. Prodejní stánek UPC jsem nakonec našel schovaný v úplně spodním patře nákupního centra.
Slečna na stánku mě uvítala lehce znepokojivým blahosklonným úsměvem. Popsal jsem jí své tužby ohledně změny služeb. Přikývla, že rozumí, vytáhla leták a začala mi vysvětlovat, co všechno už jsem si přečetl dřív v podobném letáku a později na webu. Na zdvořilé pokusy ji zastavit nereagovala a do nezdvořilých se mi nechtělo.
Konečně jsme se dostali k praktickým věcem. Řekl jsem jí, že podle mých informací u ní můžu podepsat novou smlouvu a máme hotovo. Obdařila mě dalším blahosklonným úsměvem a pak mi tónem, jakým se vysvětluje nechápavému dítěti sčítání dvou jablek, řekla, že ke mně bude muset přijet technik. Proč, proboha? Aby mi vyměnil modem.

"Ale já nepotřebuju a nechci vyměnit modem."
"Musíme vám ho vyměnit, pořizujete si nový, vysokorychlostní internet (sic!) a na to potřebujete nový modem."
"Ten modem, co tam teď mám, zvládá 50 Mbps, řekl bych, že je slušná šance, že zvládne i 60 Mbps."
"Nene, je třeba ho vyměnit. Za montáž nového modemu se platí..."
"Počkejte, já ho opravdu nepotřebuju vyměnit! A nechci!"
"...ledaže byste si chtěl nový modem koupit do svého vlastnictví, v takovém případě zaplatíte jenom cenu modemu samotného a montáž je zdarma..."
"NEPOTŘEBUJU NOVÝ MODEM!"
"Nene, je třeba ho vyměnit..."

Pochopil jsem, že tuhle desku neodseknu. Rozloučil jsem se (slušně!) a odešel.

Slečna č. 3

Odjel jsem na dovolenou, kde jsem načerpal tolik duševního míru a nové energie, že jsem se po návratu rozhodl pokračovat ve své snaze. Mezi nutností čekat doma půl dne na chlápka s kusem papíru a nutností vysvětlit nějaké zaseklé dámě, že jí nebudu jen tak z plezíru platit několik stokorun za zbytečnou výměnu modemu, jsem se rozhodl pro první možnost. Zavolal jsem tedy znovu na zákaznické centrum.
Opět plechová huba a šup za další slečnou. Nacvičeně jsem jí vysvětlil, co bych rád.

"Rozumím. Máte tedy změněno. Ještě něco, s čím vám můžu pomoci?"
"...Ehm, jako že hotovo? Není třeba nic dalšího?"
"No možná budete muset po návratu domů vypnout a zapnout svůj modem. A taky znovu pustit ladění na televizi."
"...Já... výborně, děkuju vám. Netušil jsem, že to bude takhle jednoduché."
"Počkejte ještě..." (no jasně, už je to tady) "...vidím tady u vás, že u nás máte nárok na dva měsíce zdarma čerpání balíku abcd..."

Byl jsem u vytržení. Najednou všechno jde, nemusím řešit technika ani modem, a ještě mi můžou na chvíli pustit (hodně programů, z nichž mi většina nic neříkala, ale byl tam AXN Sci-fi, tak jsem kývnul)?
Moc jsem slečně poděkoval a rozloučili jsme se.

Epilog

A všechno se opravdu splnilo, už ten den večer jsem mohl využívat všechno, co jsme si dohodli.

Poučení z této bajky? Je zjevné, že UPC je možné dělat věci tak, aby byly pro zákazníka příjemné a pohodlné. Jenom to asi všichni jejich lidé nevědí. Takže když se vám příště nepovede něco napoprvé domluvit, zkuste to později s někým jiným, třeba budete mít víc štěstí :)