O tom, jak Hrad a pražský magistrát zvládly přetvořit standardní návštěvu cizího prezidenta v ČR v tragikomickou frašku, už toho bylo a ještě bude napsáno hodně. A je to dobře. Zavádění papalášských manýrů, znásilňování veřejného prostranství a zneužívání policie jsou věci, které bychom ve vlastním zájmu měli zarazit dřív, než se stanou normou.
Znamení odporu proti probíhajícímu divadlu představovala dobře známá vlajka Tibetu. A bylo to znamení natolik viditelné, že jste si mohli vykoledovat buzeraci ze strany PČR nebo napadení najatými čínskými bojůvkami (nebo obojí) jenom tím, že jste s ní šli po ulici. Česko 2016. Už proto si zaslouží pár slov.
Ten, kdo v průběhu celé téhle taškařice sledoval internet a sociální sítě, mohl celkem brzy identifikovat tři nejmimoňštější reakce, používané specifickými uživateli (ať už tito byli vedeni přirozenou touhou lidského ega oponovat, aniž by se u toho obtěžovali přemýšlet, nebo standardně trollili) na výtky a povzdechy lidí, kterým tenhle druh mezinárodního rektálního alpinismu nedělá dobře:
Že Tibet nikdy nebyl ztělesněná mandala a pohodový meditační kraj plný vyrovnaných mužíků oděných ve žlutočervená roucha, jak si často a rádi představujou čajovničtí batikáři, je myslím celkem známo. Komu to známo není a nechce se ušpinit od sraček, které na toto téma v posledních dnech vyplodily oblíbené konspirační a určitěneproruské weby, ať si přečte třeba tento text Michala Kašpárka (vydaný mimochodem dva roky předtím, než sem soudruh Xi vyrazil na výlet).
Ano, souhlasím s tím, že hesla typu FREE TIBET za sebou nemají úplně pevnou myšlenkovou základnu a že zřejmě nikdo kromě zmíněných čajovníků netuší, jak by takový svobodný Tibet měl vlastně vypadat.
Přesto tibetská vlajka svoje místo v dnešním světě má. Je to celosvětově srozumitelná připomínka (nejen) čínským vládcům, že jejich představa, jak zacházet s (zdaleka nejen tibetskými) lidmi, je zvrácená. Připomínka, která je tu stále, navzdory všem ekonomickým a politickým snahám o její zadušení.
Právě těmito snahami pomáhají sami čínští mocipáni vytvářet její rozšířený význam. Ta vlajka narušuje jejich pečlivě cizelované divadlo dokonalé říše. Dráždí je, vynořuje se znovu a znovu a je to jedině dobře.
A tento týden představovala stejný symbol i u nás v Česku. A i tady tomu významně pomohli ti, co se ji snažili úpěnlivě potlačovat:
Argument, že mávat někde tibetskou vlajkou je pitomost, protože Tibet sám je pitomost, tady nemůže obstát. Jako symbol odporu proti totalitě jakéhokoli druhu je nedocenitelná.
Znamení odporu proti probíhajícímu divadlu představovala dobře známá vlajka Tibetu. A bylo to znamení natolik viditelné, že jste si mohli vykoledovat buzeraci ze strany PČR nebo napadení najatými čínskými bojůvkami (nebo obojí) jenom tím, že jste s ní šli po ulici. Česko 2016. Už proto si zaslouží pár slov.
Zdroj: Wikipedia
Ten, kdo v průběhu celé téhle taškařice sledoval internet a sociální sítě, mohl celkem brzy identifikovat tři nejmimoňštější reakce, používané specifickými uživateli (ať už tito byli vedeni přirozenou touhou lidského ega oponovat, aniž by se u toho obtěžovali přemýšlet, nebo standardně trollili) na výtky a povzdechy lidí, kterým tenhle druh mezinárodního rektálního alpinismu nedělá dobře:
- Londýnskou třídu The Mall vyzdobenou čínskými vlajkami (v Británii je zvykem takto vítat významnější státní návštěvy, jednoduše lze najít stejnou scénu s italskými nebo třeba egyptskými vlajkami)
- Ministra zahraničí Schwarzenberga na návštěvě v Saudské Arábii (návštěvy cizích zemí má ministr zahraničí v popisu práce. Ano, tato konkrétní návštěva byla kontroverzní - jednalo se o exportu českých zbraní do sice spojeneckého, ale z hlediska lidských práv velice problematického státu - argument ovšem spadá do kategorie "A vy zas mlátíte černochy")
- Poukazy na faleš spojenou s tibetskou vlajkou, protože Tibet byl před čínskou okupací středověký stát a teprve čínská správa ho posunula do dvacátého století.
Že Tibet nikdy nebyl ztělesněná mandala a pohodový meditační kraj plný vyrovnaných mužíků oděných ve žlutočervená roucha, jak si často a rádi představujou čajovničtí batikáři, je myslím celkem známo. Komu to známo není a nechce se ušpinit od sraček, které na toto téma v posledních dnech vyplodily oblíbené konspirační a určitěneproruské weby, ať si přečte třeba tento text Michala Kašpárka (vydaný mimochodem dva roky předtím, než sem soudruh Xi vyrazil na výlet).
Ano, souhlasím s tím, že hesla typu FREE TIBET za sebou nemají úplně pevnou myšlenkovou základnu a že zřejmě nikdo kromě zmíněných čajovníků netuší, jak by takový svobodný Tibet měl vlastně vypadat.
Přesto tibetská vlajka svoje místo v dnešním světě má. Je to celosvětově srozumitelná připomínka (nejen) čínským vládcům, že jejich představa, jak zacházet s (zdaleka nejen tibetskými) lidmi, je zvrácená. Připomínka, která je tu stále, navzdory všem ekonomickým a politickým snahám o její zadušení.
Právě těmito snahami pomáhají sami čínští mocipáni vytvářet její rozšířený význam. Ta vlajka narušuje jejich pečlivě cizelované divadlo dokonalé říše. Dráždí je, vynořuje se znovu a znovu a je to jedině dobře.
A tento týden představovala stejný symbol i u nás v Česku. A i tady tomu významně pomohli ti, co se ji snažili úpěnlivě potlačovat:
Zdroj: Luděk Staněk a Patrick Zandl na FB
Argument, že mávat někde tibetskou vlajkou je pitomost, protože Tibet sám je pitomost, tady nemůže obstát. Jako symbol odporu proti totalitě jakéhokoli druhu je nedocenitelná.
Nikdy jsem po vlastní tibetské vlajce netoužil. Ale možná přišel čas, abych si taky jednu pořídil. Budu ji mít u sebe a budu s ní mávat před obličejem každému poldovi, kterého potkám. Abych mu připomněl, že dokud jsme civilizovaná země, nebude on ani žádný jeho šéf napadat mé právo ji vlastnit a dávat to veřejně najevo.
Opravdu by mě zajímalo, jakým způsobem policie požadovala sundání vlajky z okna. Protože požadovat může kdokoliv cokoliv. Žádali slušně? Argumentovali? Nebo snad vyhrožovali? Zprávy o tom mám bohužel jen z druhé ruky. Kolem návštěvy bylo docela dost emocí a čert ví, čemu věřit. Dost lidí čínskou návštěvu i téma Tibetu zneužilo k vlastnímu zviditelnění a prosazování nesouvisejících postojů.
OdpovědětVymazatČínské vlajky byly údajně placeny ze soukromých zdrojů. Co to brát jako inspiraci a příště si plochu pronajmout včas a vyvěsit si tu Tibetskou? Vážně by mě zajímalo, jak by to dopadlo. Třeba je majiteli nikdo nesundá, nebo nepomaluje proti jeho vůli. To by přece byly papalášské manýry a znásilnění veřejného prostranství.
Nemám rád Zemana a nelíbí se mi politika Číny, ale nebudu kvůli tomu házet vajíčka a trhat vlajky. A pokud snad přijde policajt a požádá mě ať něco sundám z okna, slušně ho odmítnu. Snad je ještě tenhle přístup možný.
(glum)
Podle Respektu si v jednom případě policajti vzali žebřík a tu vlajku prostě sundali. V druhém vyzvali člověka k sundání, že když to neudělá, tak se to bude řešit dále (čehož on se prostě lekl).
VymazatČlověk ani nemusel mít pronajatou plochu na tu tibteskou, aby papalášské manýry poznal (ta tvá ironická hláška je několik kilometrů od terče):
OdpovědětVymazathttp://www.mediar.cz/kvuli-cinanum-prisel-samsung-o-reklamni-plochy/
V tom případě je namístě vést soudní spor. Když nic, zjistíme kam až sahá vůle nebýt po vůli. A má hláška není ironická. Nevyvracím tvůj postoj, protože se od toho mého zas tak neliší. Jen vidím problém jinak.
VymazatČtu a poslouchám a víc než vlajky mě překvapuje neochota diskutovat, demagogie všech stran, agresivita a dvojí metr. To je mi proti srsti, protože mizí slušná a nehysterická opozice. Obávám se, že ať tady zvítězí jakýkoliv názor, zůstane po něm jen republika složená ze Zemanů a Kalousků a smějící se Babiš, který je vlajkám vděčný, protože utichl zájem o jeho hnízdečko.