Společenstvo fremenů

Zatím asi nejlepší filmové zpracování Herbertovy Duny. Tedy, aspoň jejího kusu.

Stručná data do začátku, aby si mě mohl čtenář zařadit. Ano, jsem velký fanda Duny, minimálně první knížky ságy jsem přečetl mnohokrát (u Kapituly už jsem trochu slzel a vyhlížel cílovou rovinku, a ten kolovrátkovitý brak, co v průmyslovém měřítku začal produkovat Herbert junior, jsem vzdal po prvních třech, čtyřech knihách). Lynchovo filmové zpracování z roku 1984 považuju za jeden z největších průserů kinematografie, mnohem přátelštějším okem pohlížím na minisérii z roku 2000.
K novému zpracování jsem přistupoval spíš skepticky. Nevěřil jsem (a pořád nevěřím), že knížku o rozsahu Duny lze zfilmovat do podoby jednoho celovečeráku bez jejího naprosto zásadního vykastrování. Důvěru ve mně nevzbuzoval režisér ani casting. Trailery to trochu zachraňovaly a slibovaly minimálně vizuální hody. Rozhodně jsem ten film chtěl vidět; i malá šance, že bude dobrý, za to stála.

Pak uplynul rok covidové uzávěry a my se s přáteli zase jednou sešli v kině, abychom po subjektivně asi sedmi hodinách reklam a trailerů na čím dál absurdně blbější marvelovky konečně shlédli výsledek celého toho snažení.

Na začátku filmu se u názvu vůbec poprvé ukázalo "Part One". To člověku zvedlo obočí, ale koneckonců kniha je rozdělená do tří částí, možná se toho budou držet i ve filmu a pak se prostě objeví druhá a třetí část?

To už se ale začal rozvíjet příběh a já jsem pookřál. Tohle nebyla žádná fušeřina a la 1984. Naopak jsem měl pocit, že se režisér nechal hodně inspirovat pojetím verze 2000, akorát na to měl asi tak milionkrát víc peněz. Teenager Paul na Caladanu, který nestíhá svoje sny, zatímco jsou dospěláci kolem něj zabraní do nadcházející velké věci, to všechno fungovalo skvěle.
Děj pokračoval dál a i když byl na pár místech zploštělý nebo přeskákaný, čemuž se ve filmu dá těžko vyhnout, fungoval vlastně dost dobře. Když se z něj ale člověk na chvíli vytrhl (některé ty dlouhé pohledy do písku jsou možná přece jenom moc dlouhé), uvědomil si, že čas v kině kvačí a že buď budou následující události vykuchány až na kost, nebo se to vlastně celé nestihne.

Bé je správně. Film bez nějakého varování končí zhruba ve dvou pětinách knížky. Hotovo dvacet. Docela jsem na to čuměl a nebyl jsem sám. Je to tak: jakkoli byla divákům propagována nová Duna, ve skutečnosti je to... co? Přetažený trailer? První část série? Pilot k animovanému seriálu? Divák může jen hádat.

Tady bych byl nerad špatně pochopen. Já jsem moc rád, že to neskončilo snahou nacpat celou knížku do dvou a půl hodin filmu. Akorát že za celou dobu poměrně masivního PR kolem tohohle projektu nikdy nezaznělo "Víte, on je to vlastně jenom první díl". Žádné natáčení celé ságy najednou a la Pán prstenů. Druhý den jsem si začal shánět další informace (recenzím a hodnocením přátel na sockách jsem se před vlastním zážitkem spíš vyhýbal) a zjistil, že ve Warner Bros byli opravdu natolik krátkozrací, hloupí, zbabělí nebo všechno dohromady, aby povolili natočení téhle Part One s tím, že dál se uvidí podle výsledků v kinech! Jakkoli se tady dá odkazovat na pověst Duny coby nezfilmovatelné knížky a určitě nemalého finančního rizika, zvolený přístup dělá ze studia diletanty, na jejichž přístup nakonec s největší pravděpodobností doplatí film i jeho diváci.

Ale budiž. Máme tedy tehle fragment Part One. Jak si stojí?

O příběhu už jsem se zmínil. V rámci možného není pojatý špatně. Scénáristi verze 2000 se s tématem poprali pořád lépe, ale tenhle film funguje a myslím si, že je srozumitelný i pro nečtenáře knížky.

Jak jsou na tom herci? Po shlédnutí filmu musím uznat, že to androgynní štěně, co hraje Paula, není zdaleka tak strašné, jak jsem usuzoval z fotek a trailerů. Jeho dvě ženské kolegyně jsou na tom už hůře: Jessica vedle svého syna vypadá jako mírně nevyrovnaná třeťačka, co sbalila kluka z prváku, a ta popina, co hraje Chani, nesahá Báře Kodetové blahé paměti ani po kotníky. Leto a většina jeho mužů jsou naopak dost cool. Vedle u Harkonnenů se dost povedli de Vries i Rabban (Dave Bautista je díkybohu dost zlý na to, aby v člověku přebil odkazy na svou roli ve Strážcích Galaxie), překvapivě nevýrazný je Stellan Skarsgård, který vypadá, že ho ten baron Harkonnen vlastně nebaví.
O dalších hercích a postavách více v druhé části níže.

Na pohled (a asi i na poslech, pokud Dunu nesledujete jako já v tragicky přepáleném Slovanském domě) je to krásný film. Caladan i Arrakis tady mají svou duši a jejich kontrast je pojatý mistrovsky. Člověk nepotřebuje 5D kino, aby se choulil před deštěm u atreidského paláce nebo aby ho pálilo do kůže arrakénské slunce. Toptéry jsou boží. I další technika, harvestery a karyóly, fregaty, na všechno se hezky kouká. Červi jsou patřičně cool. Trochu zarážející je naopak chudost interiérů; Paul si nebude muset zvykat na podmínky síče, žije v síči víceméně od začátku filmu. Plus jako by někdo v nastavení stáhl barvy, takže vizuály často vypadají jako některé rádoby umělecké filtry na Instagramu. Ale pal to čert, zmiňoval jsem toptéry?

Čtenář knihy bude odměněn spoustou nekomentovaných vizuálních detailů (jakkoli se můžeme bavit o tom, jestli by ten komentář nebyl někdy na místě - více níže v druhé části článku) a určitě nebude litovat ani druhého shlédnutí, aby si je mohl více vychutnat.

Ještě jednu poznámku mám k titulkům. Ten, kdo je psal, zřejmě kombinoval věty z knižního překladu (což cením) s Google překladačem. Na několika místech byl text titulků tak mimo to, co postavy říkaly, že to člověka až profacklo.

Takže si to shrňme. Vizuálně dosti vydařené. Příběh, jakkoli nutně trochu vykrácený, funguje, jak má. Casting víceméně v cajku. Atmosféra hutná. Konec utnutý.

Původně jsem nevěděl, jestli a jakým doporučením tohle hodnocení zakončit. Ale ve středu 27. října bylo oficiálně oznámeno, že režisér "dostal zelenou" k práci na druhé části. Takže jakkoli je celkový výsledek ve hvězdách a nejspíš bude slabší než kdyby ve WB seděli trochu příčetní lidé, s příslibem pokračování tahle Part One za návštěvu určitě stojí. V mém osobním hodnocení je mírně nad verzí 2000 a asi třicet tlouků nad verzí 1984.

---

Tady končí hlavní část článku. Následuje několik poznámek s mými rýpavými postřehy ohledně zpracování.
! Předpokládám, že čtenář, který pokračuje ve čtení, zná slušně knižní předlohu, takže technicky vzato nejde o spoilery, ale i tak jsem vás právě varoval !

-  Jak jsem psal, příběh je na několika místech osekán. Nejzřetelněji je to vidět na období mezi příletem na Arrakis a Harkonnenským útokem. Film v zásadě budí dojem, že si Atreidové nestačili ani vybalit bagáž. Zcela vynechaná je linka s Jessicou coby domnělým zdrádcem, nejsou představeni pašeráci (jsem zvědavý, jestli znovushledání Paula s Halleckem proběhne stejně chytře jako ve verzi 1984: "Na koho to vlastně útočíme?" "Na pašeráky" "Vida. Jé, ahoj Gurney").

- Důsledek příběhových škrtů je, že u některých scén chybí kontext a budí dojem, že jsou natočené jakoby jen z povinnosti (například útok lovce-pátrače). Zatímco některé věci jsou vysvětleny dost polopaticky, jiné pro změnu vůbec. Proč si Atreidové dělají takové vrásky s dodávkami koření? Nikdo to nevysvětlí. Gilda je zmíněna velice okrajově, společnost CHOAM vůbec.

- A ještě když jsme u těch Atreidů, možná z nich nemusel režisér dělat až taková másla. Jasně, že útok Harkonnenů a sardaukarů neustojí, ale za ten předvedený výkon by se jeden až zastyděl. Jestli se jich měl Imperátor bát, tak asi ne kvůli předvedené bojeschopnosti. 

- O pasivním Skarsgårdově baronovi už jsem psal. Bohužel už tu máme třetího režiséra v řadě, který neodolal svérázné interpretaci suspenzorů a udělal z barona létajícího Čestmíra. Z nějakého důvodu jsou taky všichni Harkonneni ve filmu holohlaví a jejich fetiš-skinhead stylizace je hnaná až na hranu parodie.

- Člověk si nemůže nevšimnout absence některých postav. Když teda budu doufat, že existuje nějaký příčetný a ucelený plán, jak má filmový příběh pokračovat, umím si představit, že v rámci tohohle plánu se třeba samotný Imperátor, jeho dcera, manželé Fenringovi atd. ukážou až v pravý čas. Kdyby se to podalo správně, mohlo by dohnat v tomhle filmu trochu odfláknuté uvedení celého komplikovaného spiknutí proti Atreidům. Zarážející je ale třeba nepřítomnost Feyd-Rauthy Harkonnena. Jako by baron chtěl existenci jeho mladšího bratra před Rabbanem utajit :)

- Když už nebyl k dispozici Imperátor, nechal scénář vstoupit sardaukary na scénu lehce bizarní scénou. Zatímco v knize kromě pár pojmenovaných jedinců nikdo až ostentativně netuší, odkud vlastně Imperátor svoje obávané vojáky bere, ve filmu se Piter de Vries na pohodindu otočí na Saluse Secundus, aby domluvil s náhodným důstojníkem detaily invaze, zatímco imám na nedaleké věži jede nějaké zhulené techno a kolem klečící vojáci dostávají pomazání krví z cirkusově artistické formace lidských obětí.

- K doktorce Kynesové nic nemám. Tahle transformace postavy se do děje nijak nepromítá a nemá žádný zjevný důvod kromě touhy tvůrců filmu vystřílet si taky pár kulek v kulturní válce. Za mě je to něco jako sochy Davida Černého: nepobuřuje mě to, je to prostě jenom zbytečné a hloupé.

- Jak jsem psal o té aviváži ve vysvětlování pozadí, tak do mentatů se režisérovi taky dvakrát nechtělo. Dost dobře nešli vynechat, ale divák se o nich nic nedozví. Slovo "mentat" se, pokud se nemýlím, ve filmu nevyskytuje ani jednou. A to provedení. Thufir Hawat (mimochodem, nemůžu si pomoci, ale vidím na jeho místě Hrušínského Švejka po dvaceti letech neustálého lití, v uniformě, kterou tenkrát v haličských zákopech ukradl ruskému poddůstojníkovi) má namísto výrazného obarvení rtů a okolí od saphó jenom něco jako jebák pod ústy a když "mentatuje", obrací zřejmě oči v sloup, ve výsledku to ale vypadá, jako by měl druhá, žabí, víčka.

- A když už jsme u mentatů, zajímavým způsobem je zazděný Piter de Vries. Ve filmu je, vyskytuje se baronovi po boku, dokonce i v jedné obskurní scéně na Saluse Secundus (viz poznámka), ale nikde není oslovený nebo pojmenovaný (pokud jsem to neminul), nikde není zmíněno, že je to mentat (jo, taky má jebáka a dává legračně oči v sloup), a pak prostě (v souladu s kánonem) umře.

- Úplně se nepovedl ani doktor Yueh. Opět, neznalý divák se nedozví nic o tom, proč má na čele vytetovaný diamant a proč se vlastně motá okolo. Vím, že mám bias znalosti předlohy, ale podání téhle role na mě působilo tak, že být vévodou, dám tohohle chlapa preventivně pod zámek. Ten chlápek každým pohybem křičí "Já jsem shady postava!" 

- Ještě k tomu diamantu: ve scéně, kde harkonnenští vojáci letí s Paulem a Jessicou do pouště, si tito všimnou příslušného znaku vyrytého diskrétně do interiéru toptéry. Má to být jeden z detailů, které ocení znalci předlohy; typický Čech ale tenhle piktogram obvykle překládá úplně jinak, takže následná debata vojáků, jestli už někdo z nich "měl někdy urozenou", pozvedne jednomu koutky :)

- Zajímavý detail ve scéně, kde Mluvčí pravdy prcá Jessicu za porod syna: vyčte jí, že Sesterstvu hodila vidle do jejich genetického plánu, protože chtěla porodit Kwisatze Haderacha. Jessica to nepřímo potvrdí a o tom, že syna přivedla na svět z lásky k vévodovi, ani nemukne, což posouvá vnímání její postavy trochu jinam.

- Jedna z věcí, které se ve filmu neřeší, je smrtelná kombinace laserpalu a štítu. Okej, štíty nesmí do pouště, protože přitahují červy, ale jinak je úplně v pohodě, že se nepřátelé snaží zasáhnout laserem Idahovu toptéru, která má zapnutý štít (což útočníci nemusí vědět, ale že by byli až tak YOLO, aby tuhle možnost ignorovali?)

- Většina lidí asi vzpomene na Halleckovo "Vždyť se usmívám" při vítání imperiálního herolda, ale pro mě je ultimátní comic relief filmu, když se po přistání atreidské fregaty s vévodou a jeho suitou na Arrakisu spustí rampa... a objeví se chlápek hrající na dudy. Dávám pět oslíků z pěti.

Výše uvedené poznámky působí v součtu možná trochu negativně, ale berte je prostě jen jako nerd alert. Duna je dobrý film. Nebo aspoň dobrý začátek. Snad jí to vydrží do druhé (a dalších?) části.