Babicova Středozem

 J. R. R. Tolkien musí opravdu rotovat v hrobě. A není to kvůli černému elfovi.

UPDATE: Zvládl jsem ještě celý třetí a čtvrtý díl, od pátého dál už tu věc seekuju po uhlopříčce z čiré zvrhlosti, protože život je na sledování pitomostí takovéhoto rozsahu přece jenom krátký. Jestli to na začátku bylo jenom blbé, časem se to rozroste do bezbřehého, až fyzického utrpení. Původní závěr tohoto článku mi teď přijde až přehnaně pochvalný. Tahle vymatlanina by si mohla s DisneySW směle podat ruce.

 

Upozornění: tohle postěžování si na těžký úděl fandů v dobách neschopných a současně všeho schopných filmových studií na nějaké spoilery nehledí. Pokud laskavý čtenář ještě první díly amazoního pokusu o Druhý věk Středozemě neviděl, nechť se dobře rozmyslí, chce-li číst dál.

Když na konci prvního dílu Rings of Power (RoP) skočí jeho smutná hrdinka uprostřed moře z lodi, člověk jen bezděčně vydechne s planou nadějí, že tady by mohl její úděl skončit. Ale zároveň je jasné, že takhle jednoduše se téhle parodie na knižní a filmovou Galadriel nezbavíme.

Stalo se, co se stát muselo. Streamovacích služeb přibývá a hledají krmivo pro své hladové diváky. A od posledního Hobita se téma Středozemě válí jen tak na chodníku, místo aby vydělávalo. Myšlenka na jeden nebo i několik seriálů z Tolkienova světa je přitom sympatická, Silmarillion spolu s Nedokončenými příběhy a dalšími dostupnými poznámkami by poskytly dost kvalitního materiálu. Chce to už jenom chtít, mít pořádný balík peněz, vyřešit si práva a najmout dobré scénáristy a režiséry. U Amazonů splnili první dvě podmínky. Tvůrci nás už drahnou dobu v pečlivě odměřených dávkách obšťastňují teasery, trailery, fotkami a perličkami z přípravy. Pár lidí se nemohlo dočkat, další se spíš pokaždé pokřižovali, majíce na paměti smutný osud Star Wars pod kuratelou studia Disney. No a v minulých dnech to teda konečně přišlo. "To" v tomhle případě znamená první dva z cca padesáti plánovaných dílů.

Úvodní scéna s malou holčičkou ve Valinoru je fajn. Pak se ovšem bývalá holčička chopí, stejně jako v LotR, slova a od té doby už dostává příběh Středozemě jenom na prdel. Vidíme cestu Noldor do Středozemě (aniž by se vypravěčka zdržovala detaily, jako že si předtím sami elfové dali poctivě do držky a že Noldor nepronásledovali Morgotha tak úplně kvůli zničeným stromům, jako spíš kvůli ukradeným silmarilům), pak nějakou bitku, kde hrstka netrénovaných statistů chaoticky předvádí variaci na bitvu z úvodu LotR, a pak už se jede čirý bullshit. Sauron se ještě po pádu Morgotha neprojevil, jeho čas má teprve přijít. Galadrielin bratr Finrod nezemřel při pátrání po Sauronovi. Zemřel rukou (tlamou) jeho vlkodlaka, když bránil Berena (mimochodem Elrondova pradědečka) po pokusu zmocnit se jednoho ze silmarilů, tedy ještě za Morgotha. Překroucený příběh je tady použit jako základ pro to, aby představitelka Galadriel mohla jet svoji dost nepovedenou variaci na kapitána Achaba. A divák už může tušit, že už bude jenom hůř.

Děj prvního dílu je pak už v zásadě jenom impotentní tisící osmdesátou šestou etudou na téma "Jeden je trochu divnej, ale má pravdu, ostatní mu nevěří a raději se ho zbaví a pak čubrní". V závěru se tedy Galadriel vzdaluje od pevniny, zatímco stromy churaví, krávy dojí mazut a oblohou proletí meteor. Chybí jenom déšť žab a kobylky.

Na internetu se často přívrženci seriálu snaží hrát na woke strunu a obviňují kritiky, že jim vadí Galadriel vládnoucí mečem a elf s černou pletí. Nepochybně se najdou lidé, kterým tohleto vadí, na druhou stranu jsem zahlédl třeba i názor, že RoP uráží přízvukem a vzhledem prahobitů Iry a tedy je rasistický, což mě jenom utvrzuje v dlouhodobém názoru, že by si celý svět zasloužil předepsat projímadlo.

Nemám problém s Galadriel bojovnicí. Vadí mi, že je to nesympatická, duševně nevyrovnaná fuchtle, u které mám problém věřit, že ji za v té době necelých dva tisíce let jejího života žádný soukmenovec ještě neumlátil tupým mečem. Je mi jedno, jestli má nějaký elf (člověk, protohobit) tmavou pleť. Vadí mi, že je Celebrimbor, jeden z hlavních elfů, kteří mají mít bezvěké tváře, postarší strejda, který do Středozemě zabloudil z nedělní pohádky na ČT. A Gil-Galad? To ho nechali hrát prvního osvětlovače, co zrovna neměl co na práci, a na líčení mu dali tři minuty? Proč?

Jestli je Galadriel lacině vypadající mešuge, proti které byla i Gabriela v Xeně hluboce pojatá postava se zajímavým vnitřním životem, připravte se na Elronda. V pojetí seriálu je to váš extrémně otravný bratranec, který nutí lidem životní pojistky a kterému by člověk dal tečku jenom při pouhém míjení na ulici. Výsměch pojetí obou postav v LotR nemůže být větší. Asi jediná skutečná zábava s těma dvěma je, když jsou spolu a Elrond celou dobu vypadá, že kdyby věděl jak na to, ohnul by Galadriel (svou budoucí tchyni, mimochodem) u nejbližšího kmene.

A propos, tchyně. V době, kdy se odehrávají první dva díly, už je Galadriel přes tisíc let vdaná. Jsem teda ochoten přijmout teorii, že v seriálu Celeborn sedí celou dobu někde v knajpě a lituje, koho si to vzal. A další záludnost tolkienovských rodinných pout: Galadriel je Gil-Galadova prateta. Jasně, ani u lidské šlechty není starší člen rodiny automaticky na hrušce, ale že by to u prasynovce nedotáhla dál než na velitele čety (zde srandovně nazývané "armáda")? I když zase, tahle konkrétní Galadriel asi fakt ne.

Ukazuje se, že podstatný problém s tolkienovskými elfy v seriálu, kde mají hrát hlavní role, je, že to zabíjí jejich "elfovitost". Když postavy, které mají za sebou stovky až tisíce let života a mají být proti lidem někde úplně jinde, jednají a mluví jako v hloupé telenovele, těžko je brát úplně vážně. Uznávám, že scenáristicky je tohle obrovský oříšek a těžko říct, jestli by se s ním někdo popral lépe. Pán prstenů, líčený z pohledu hobitů, to měl podstatně jednodušší.

Elfí města jsou taky docela bolavá. Všude čtu o obrovských penězích, které tenhle seriál stál. Proč teda vypadají sídla v té době nejpokročilejších a nejkulturnějších obyvatel Středozemě jako chudí příbuzní renderů v Heroes of Might and Magic V? Do scén s elfy ty prachy určitě nešly. Všechny scény v "Lindonu" a "Eregionu" (seriál se nenamáhá pojmenovávat města, uvádí jen elfí země) se odehrávají na malém kusu pozadí s jednou kulisou a třemi elfy jako stafáží. I poměrně řídce osídlená Roklinka ve Společenstvu Prstenu byla asi desetkrát výpravnější.

Lidé jsou o něco lepší. Jsou vykreslení celkem střízlivě jako v té době nezajímavé plemeno, zatížené minulostí kolaborace s Melkorem. Jeden z mála zajímavých nápadů jsou elfí hraničáři, pravidelně kontrolující, jestli se mezi "podelfy" neděje nějaká neplecha. Jeden z nich je vysloveně magnet na problémy. Zatímco některým divákům vadí, že ho hraje černoch, postavám okolo něj zase to, že toká na lidskou ženu (jejíž syn ve stádiu puberty mezitím najde kus nějakého badass meče ve scéně, která silně připomíná nalezení Kopí osudu v Konstantinovi). No, tady je dost prostoru pro imaginaci, která se nemusí nutně dostat do konfliktu s kanonickým tolkienovským světem, tak uvidíme.

A uvidíme i, jak si povedou Númenorejci, kteří by měli být představení v dalších dílech. Zatím mi není úplně jasné, jestli bude seriál skákat sem a tam v čase jako v představení Němý Bobeš, nebo jak se chce poprat s tím, že hodlá popsat těch cca 2000 let od vykování prvních Prstenů moci po Poslední spojenectví elfů a lidí. Upřímně, nebudu moc překvapený, ani když se všechny ty události nakonec vejdou do životů lidí i hobitů představených v prvních dílech. Protože why the fuck not.

Asi nejsnesitelnější a řekl bych vlastně sympatické postavy jsou prahobiti. Tady si výjimečně někdo pohrál s představami, jak mohla taková protohobití společnost fungovat, a promyslel je do zajímavých detailů. Je to nápadité, vizuálně zajímavé a povedlo se tu navázat na LotR pojetí, kdy hobiti často fungovali jako comic relief, aniž by jiným situacím ubírali napětí.

Druhý díl, na jehož počátku si Galadriel daleko od kamery trénuje kraula, začíná přece jen o něco zajímavěji. Do portfolia postav se po elfech a lidech dostávají trpaslíci a orkové, teda zatím aspoň jeden ork.

Trpaslíci dopadli po rozpačitém úvodu celkem slušně, proti elfům si na nich dali tvůrci aspoň trochu záležet. Morie plná života je konečně něco, co opravdu vizuálně nadchne. Samozřejmě je hloupost, aby vedle sebe existovali otec a syn Dúrinové. Trpaslíci tohle jméno udělovali jen v případě, kdy věřili, že nový člen rodu je reinkarnací prvního krále Dúrina, a mít dvě inkarnace najednou dost dobře nefunguje; ale je to zase jenom jeden z x případů, kdy tvůrci seriálu berou tolkienovský lore do zadku rozevírákem a na sucho. To už by se člověk mohl rovnou ptát, jak se kruciprdel vůbec Elrond v době před vykováním Prstenů dostal do Eregionu a odkud se zná s mladším ze dvou současných převtělení starého Dúrina. Takhle to tu nefunguje.

Trpasličí princezna bez vousů už je v zásadě prkotina, bylo by super, kdyby někdo zvedl hozenou rukavici a trpaslice s plnovousem představil, ale to už bych chtěl fakt moc.

A pak je tu chlápek, co přiletěl v meteoru coby napodobenina další scény, tentokrát z Hvězdného prachu. Na internetu se divoce spekuluje, že by mohl být Gandalf. Z hlediska lore je to samozřejmě nesmysl, Čarodějové mají do Středozemě dorazit až za nějakých 3000 let, ale u téhle party by mě už nepřekvapilo, ani kdyby to nakonec měl být co já vím Gandalfův otec, kterého vystřelil z katapultu sám Manwë za to, že mu chodil za Vardou.

Po docela snesitelné cca půlhodině druhého dílu si bohužel tvůrci vzpomenou, že nechali svou nestabilní oblíbenkyni skočit přes palubu doprostřed oceánu, a vracejí se k ní. Její další "dobrodružství" ovšem posouvá, co se scénáře týče, úsloví "vařit z vody" do krystalické doslovnosti. Kdybych se měl dozvědět, že postava, jejíž stín na Galadriel celý díl zakončuje, je Joffrey de Peyrac, byla by to vlastně trochu úleva.

Hodně jsem četl omluvy, že podaná cuckovitost jak krajiny tak dějin je způsobena právy, protože tvůrci mohli použít jen reader's digest z dodatků k LotR a museli zapomenout na Silmarillion nebo Nedokončené příběhy. Ale popravdě, je tohle můj problém? Dostal jsem svou Středozem ohlodanou a je mi jedno, jestli jsou za tím nedostatečná práva, dílo tím trpí.

Jednu věc ale musím tomuhle svěžímu dílku nechat. Na rozdíl třeba od výše zmíněných Hvězdných válek, kdy jsem si byl jistý, že z dalšího dílu už bych se poblil přímo v kině, se tady nemůžu vyhnout určité perverzní touze podívat se, jak se celý tenhle galimatyáš bude dále vyvíjet. Zřejmě ještě minimálně další dvoudíl dám a pak uvidím.

Hrubý závěr: když zapomenete na Tolkiena a jeho svět a celou tuhle šou pojmete jako poctu dobrodružství, které vám kdysi ve čtrnácti ve vašem vlastním ušmudlaném fantasy světě představil váš Pán jeskyně (s charaktery odpovídajícími zhruba schopnostem vás a vašich spoluhráčů v té době), bude to nakonec o něco lepší způsob trávení večera než koukat do zdi.