úterý 13. prosince 2011

...Teď je to dokonalé!

Volné pokračování článku o líbeznickém obchvatu. Věnováno dvěma do sebe zaháklým autům, které jsem na níže popisovaném místě nedávno opatrně objížděl cestou z práce.


Ve Státním úřadu pro kurvení silniční dopravy (SÚPKSD) končila malá oslava. Sekce pro Středočeský kraj úspěšně dokončila projekt napojení líbeznického obchvatu na zcela nefunkční kruhový objezd u Zdib a tisíce řidičů čekala v ranních a večerních špičkách příjemná dopravní noční můra.

Jeden z hlavních architektů celého projektu byl ale přes dosažené úspěchy trochu nesvůj. Nemohl se zbavit pocitu, že celou věc nedotáhli úplně do konce. Opravdu vyčerpali všechny možnosti, jak na daném místě zkomplikovat řidičům život?

Tak si to projděme ještě jednou. Nájezd na dálnici už je podle všeho optimální. Možná ještě trochu víc pokrčit asfalt v podjezdu, ale o to se už postará nadcházející zima. Hmm, a co sjezd? Máme tam toho dost, nejdříve matoucí ne-ještě-odpojovací pruh, který méně znalé řidiče nažene na krajní svodidla, potom slušně prudkou zatáčku, krásně vyprojektované místo na frontu,  než se oddělí odbočovací pruhy doleva a doprava. Cesta doprava je v pohodě, tam se vracíme na náš geniální kruháč... a doleva? Je tam jen normální Dej přednost v jízdě...

Nad architektem se v ten moment rozsvítila nejméně stowattová tepelná koule. Tady je prostor pro další vylepšení! Řidič zde přijíždí na téčko. Co takhle ho donutit dát přednost na dvou místech místo na jednom? Nejdřív autům zleva a o pár metrů dál autům zprava. Jasně! Nakreslíme tam připojovací pruh, kterým navedeme auta jedoucí z dálnice do aut jedoucích od kruháče. Tak třicet metrů za křižovatku, aby vznikla co nejnepřehlednější situace. To bude bžunda! A aby ti ubožáci za volantem pochopili, že to myslíme vážně, oddělíme až do místa připojení oba pruhy betonovými kvádry. Jako příjemný bonus pak auta v připojovacím pruhu vůbec nic neuvidí, zvlášť za tmy, takže je nejenom nasereme, ale s trochou štěstí to tam bude i dobře křupat.

Architektovi se na tváři rozlil spokojený úsměv. Ne nadarmo byl jedním z nejlépe hodnocených mozků v SÚPKSD. Vzal svůj ručně odlitý korbílek a nechal si do něj načepovat další dávku nemastné neslané kozelské desítky. Teď to teprve bude dokonalé!

1 komentář:

  1. Mohu potvrdit - tu betonovou zeď, která ukryje vše, co za ní jede, nemohl vymyslet nikdo normální. Jel jsem tam v neděli v noci a byl jsem rád, že od kruháče nikdo nejel, protože tam fakt není nic vidět.

    OdpovědětVymazat